K vykrmení malého selátka do pořádného vepře s váhou 150 až 200 kilogramů vede dlouhá cesta, plná práce i nákladů. Navíc je potřeba mít pro zvíře odpovídající zázemí a nejlépe i přísun levných surovin pro jeho menu. Také finální služby řezníka něco stojí. Ovšem na konci této cesty máte maso ze zvířete, které žilo bez stresu a bylo dobře živené.

Za minulého režimu, kdy dobré maso nebylo příliš dostupné, lidé takového úsilí nelitovali. Dnes je domácích zabijaček výrazně méně. Úplně ale tato tradice nevymizela.

Jak potvrzují manželé Marcela a Josef Perglerovi z Brandýsku, zabijačku pořádají na dvoře u svého domu každoročně a zabíjejí najednou i dvě prasata. Nejdříve je ale šest až osm měsíců vykrmují.

„Máme vlastní políčko, zrní pro prasátka pak šrotujeme. Kdo nemá hospodářství, tomu už se to skoro nevyplatí, hlavně ta práce okolo,“ říká Marcela Perglerová, podle kterého je pokaždé z váhy prasete asi polovina maso, které takto vyjde zhruba na 50 korun za kilo. „Další části prasete jsou určeny k výrobě jitrnic, klobás, tlačenek, zabijačkové polévky nebo prejtu,“ vysvětluje Perglerová, podle které zabijačka svou prasat trvá až tři dny. „Už jsme v letech. První den je příprava, pak samotné zabíjení, porcování a zpracování dalších výrobků, poslední den úklid,“ dodává.

Druhou možností je už vykrmené prase koupit od chovatelů. „Počítám, že si koupím 120 kilové prase stejně jako v minulých letech v podniku Agra Řisuty. Odhaduji, že mě přijde na 5500 korun,“ říká Jaroslav z vesnice u Slaného, který plánuje domácí zabijačku na leden.

„S řezníkem začínáme s porážkou brzy ráno, děláme vlastní jitrnice, tlačenku, jelita, samozřejmě je i maso. Jsem tak zvyklý odjakživa, vyrůstal jsem na venkově, jsem ze šesti dětí. Kupované maso mě neláká, ani to dovážené kdoví odkud,“ vysvětluje.

Nicméně v kladenském regionu platí, že domácí vepřové hody jsou spíše na ústupu. Potvrzuje to i místní řezník. „Dřív jsem býval na zabijačku zván každý druhý víkend a od září do března jsem se nezastavil. Dnes nemám porážkový kalendář tak zaplněný jako před lety,“ konstatuje padesátník Václav Rochl z Kladenska, podle kterého se tradice pozvolna vytrácí, i proto, že původní řezníci zestárli nebo zemřeli a mladí se řemeslu tolik nevěnují. „Za vše mohou dva faktory. Levnější dovozové vepřové maso z řetězců a skomírající řeznický obor,“ dodává Rochl.