Ve slánské nemocnici ošetřili takových pacientů do deseti, v Kladně podle náměstka ředitele nemocnice Davida Homera už před pár dny také několik, kteří museli být dokonce přijati na urgentním příjmu.

Podle záchranářů, kteří v terénu zaznamenali v rámci středních Čech více než 70 výjezdů ke kolapsovým stavům, horké počasí hůře snášejí chronicky nemocní zejména kardiaci či astmaticky.

„Ohroženi jsou lidé, kteří nemají dostatečně vyvinutý termoregulační systém. Například děti ho ještě nemají plnohodnotně vyvinutý a senioři, kteří už ho naopak postrádají. Lidé mající nedostatečnou termoregulaci, ztrácí potřebu pít a ani v teplých dnech nepociťují horko. Proto jim hrozí přehřátí, dehydratace organismu, následný kolaps a ztráta vědomí," upozorňuje mluvčí středočeských záchranářů Tereza Janečková.

Úpal nebo úžeh

Teplé počasí a sluneční záření může způsobit zdravotní potíže i zdravým lidem. Horka ohrožují i ty, kteří mají oslabený imunitní systém po prodělané chřipce, viróze či střevních potížích.

Úpal může vzniknout při pobytu v teplých, dusných a nevětraných místnostech, veřejných dopravních prostředcích a tak dále.

Příznaky úpalu (přehřátí organismu) je bolest hlavy, zvracení, zmatenost, svalové křeče, periodické dýchání, ztráta vědomí a v nejhorším případě i šokový stav.

První pomoc i terapie musí být zahájeny ihned. Vše spočívá v ochlazování a monitorování tělesné teploty a vitálních funkcí.

K úžehu dochází po dlouhodobém pobytu na přímém slunci v případě, že slunce svítilo na hlavu a šíji.

K příznakům patří malátnost, porucha koncentrace, bolest hlavy, závrať, nevolnost, zvracení, vysoká teplota a ztuhnutí šíje.

Důležité je odvést postiženého člověka do stínu, dát mu napít vody, položit mu studený obklad na hlavu, nechat ho ležet a zvednout mu dolní končetiny.

Jak přežít teplé dny

Prevence je jednoduchá, stačí dostatečně pít. Dospělý člověk by měl v teplých dnech vypít 2,5 až 3 litry tekutin denně. Lidé mající zdravotní problémy, by se měli vyvarovat fyzické námahy, příliš nevycházet ven a držet se ve stínu, nepobývat dlouho na přímém slunci, dostatečně pít a vyvarovat se alkoholu. Alkohol stejně jako káva odvodňuje. Lékaři doporučují pít hlavně vodu a minerálky.

Kromě dostatečného příjmu tekutin noste i pokrývku hlavy. Vyhnete se úžehu. Důležité je, zejména pro kardiaky, vyvarovat se rychlým přechodům z horka do zimy a naopak.

Rozdíl mezi klimatizovaným prostorem a venkovní teplotou by neměl přesáhnout deset stupňů Celsia.

Pokud už pacient zkolabuje, je záchranáři zavodněn, ochlazen a odvezen do nemocnice na vyšetření, aby se odhalila přesná příčina jejich kolapsu a vyloučila závažnější příčina daná dosud neurčeným onemocněním.

Kolaps

Pokud člověk zkolabuje, musíte zjistit, zda je při vědomí a jestli dýchá. Pokud člověk dýchá, ale je stále v bezvědomí, zkuste mu v poloze na zádech zvednout dolní končetiny, tím se mu nahrne krev zpět do mozku.

Když se pacient probere, jedná se pravděpodobně o méně závažný kolapsový stav, který vzniká při poklesu tlaku z horka nebo vyčerpání. Doporučuje se však vyšetření zdravotníkem, který by vyloučil závažnější příčinu kolapsu.

Pokud bezvědomí trvá, je třeba neprodleně kontaktovat zdravotnickou záchrannou službu na telefonní lince 155. Důležité je hlídat, zda pacient dýchá. Postupujte vždy zásadně podle rad školených operátorů na telefonu.

Jestliže pacient přestane dýchat, zakloňte mu v leže na zádech hlavu a pokud se ani poté nerozdýchá, zahajte srdeční masáž, kterou je třeba provádět až do příjezdu záchranné služby.

Hyperventilace

Příznaky hyperventilace jsou zrychlené, překotné dýchání, ke kterému vede subjektivní pocit nedostatku vzduchu, zvýšená dechová frekvence, brnění rukou a obličeje, nebo až křeče v rukou a jen ojediněle v nohou. Tento stav může být důsledkem stresu či vyčerpání, ale i prekolapsového stavu. Může se to přihodit například v přeplněném přehřátém dopravním prostředku. Kvůli rychlému dýchání tělo přichází o oxid uhličitý, který je podstatný pro udržení rovnováhy vnitřního prostředí. Brnění končetin a obličeje je pak důsledkem aktuálního (a samozřejmě jen přechodného) nedostatku iontů vápníku.

První pomoc je snadná a účinná: stačí se uklidnit, začít vědomě kontrolovat rychlost svého dechu, odejít do chladnějšího prostředí, lehnout si a zvednout nohy nahoru.

Kdyby i přes tato opatření stav neodezněl, doporučuje se začít s dýcháním například do obyčejného mikrotenového sáčku říká se tomu zpětné vdechování.

Tím, že ze sáčku budete vdechovat již vydechnutý vzduch, doplníme si tak hladinu oxidu uhličitého, jehož nedostatek nám způsobil nepříjemné pocity, které však nejsou nijak závažné.