Hrob Ferdinanda Krtičky.

Hrob Ferdinanda Krtičky.

HROB FERDINANDA KRTIČKY ve IV. oddělení kladenských hřbitovů. Ferdinand Krtička se narodil 28. dubna 1892 v Kladně. Měl obchod se sportovním zbožím a gramofonovými deskami. V letech 1948-1950 byl mistrem republiky v korespondenčním šachu. Zemřel 15. září 1951.

Hrob Antonína Sládečka.

V PÁTÉM ODDĚLENÍ kladenských hřbitovů je pochován Antonín Sládeček (1859-1934). V roce 1928 se stal správcem městského muzea, částečně uspořádal jeho sbírky. Je autorem historického díla Dějiny města Dobrovice a jeho okolí. Po Antonínu Sládečkovi nese jméno kladenské muzeum.

Náhrobek se jménem Jana Váni.

JAN VÁŇA se narodil 2. června 1811 ve Feldbabce u Hořovic. Do Kladna se přistěhoval jako prostý horník. Pracoval zde na průzkumu uhelných ložisek a 1. listopadu objevil jihovýchodně od Kladna uhelnou sloj. Vypracoval se až na horního ředitele důlní společnosti. Nový vlastník dolů ho ale ze svých služeb propustil. Pokořený Jan Váňa se i s rodinou odstěhoval do Prahy, kde v ústraní 27. června 1864 zemřel. Byl pohřben na původním kladenském hřbitově nedaleko dnešního divadla. Jeho jméno je v současnosti na náhrobku, jenž se nachází ve III. oddělení hřbitovů v Kladně.

Hrob sester Jirky a Květy Válových.

SESTRY JITKA A KVĚTA VÁLOVY, obě narozené 13. prosince 1922 v Kladně, byly významné výtvarnice, žačky Emila Filly. Staly se členkami výtvarné skupiny Terasa. Roku 1994 obdržely za celoživotní dílo Herderovu cenu vídeňské univerzity. Roku 2003 obdržela Jitka Válová cenu ministerstva kultury za přínos v oblasti výtvarného umění a architektury, kterou symbolicky převzala i za dílo své již zesnulé sestry. Květa Válová zemřela 6. září 1998, Jitka Válová 27. března 2011. Jejich hrob je v VII. oddělení kladenských hřbitovů.

Hrob školských sester de Notre Dame.

HROBY 32 ŠKOLSKÝCH SESTER de Notre Dame se nachází ve III. oddělení kladenských hřbitovů. Řádové sestry vyučovaly v bývalém klášteru (dnes okresní ředitelství policie)v Havířské ulici a také v bývalém klášteru ve Školské ulici v Kročehlavech.

Hrob Terezy Čermákové.

NÁHROBEK připomínající jeden z nejsmutnějších kriminálních případů posledních let se nachází v VI. oddělení kladenských hřbitovů. Odpočívá zde Tereza Čermáková, jejíž krátký život skončil v pouhých pěti letech. Její zmizení ohlásila v červnu 2001 na policii její matka Helena. Do pátrání po zmizelé dívce se zapojilo několik stovek policistů. Matka Terezy se za několik dní pokusila o sebevraždu a později se přiznala, že svou dceru v opilosti zalehla a tím ji udusila. Její tělo pak ukryla v lesoparku Bažantnice. Byla odsouzena na osm let. Z vězení byla za dobré chování propuštěna v roce 2006.

Hrob Františka Kloze.

Hrob Františka Kloze.
MÍSTO POSLEDNÍHO ODPOČINKU vynikajícího fotbalisty Františka Kloze (1905-1945) na X. oddělení kladenských hřbitovů. V roce 1928 se stal ligovým hráčem SK Kladno. Za tento tým sehrál 478 zápasů, v nich vsítil 592 branek. Dvakrát se stal nejlepším ligovým střelcem. V květnových dnech 1945 byl v boji s okupanty zraněn v obci Hříškov a 13. června téhož roku na následky zranění zemřel. Je po něm pojmenován kladenský fotbalový stadion.

Hrob Václava Krotkého.

JEDNOU Z VÝRAZNÝCH POSTAV kladenského života byl stavitel Václav Krotký (1855-1920). Jeho hrob se nachází v XI. oddělení kladenských hřbitovů. Václav Krotký je projektantem řady budov, například sokolovny v Kladně, přestavby lékárny U české koruny na hlavní třídě. Navrhl i budovy škol na Dříni a v Unhošti. Ze soukromých staveb vyniká především Krotkého vlastní vila Libochvíle nedaleko gymnázia.

Slaný. Hrob dlouholetého starosty Slaného Karla Hubatky

HROBKA KARLA Hubatky na I. hřbitově ve Slaném. Jediná architektura s vnitřním prostorem, která vychází z románského tvarosloví. Karel Hubatka (1790 – 1866) byl český politik, po polovině 19. století dlouholetý starosta Slaného, po roce 1861 poslanec Českého zemského sněmu. Ministerstvo kultury projednává prohlášení náhrobku za kulturní památku.

Slaný. Hroby padlých hrdinů ve II. světové válce

POHŘEBIŠTĚ 30 OBĚTÍ 2. světové války, IV. slánský hřbitov. Pohřbeno je tu 22 vojáků Rudé armády a osm českých vojáků. Bylo zde pochováno i pět amerických letců, v padesátých letech byly ale jejich ostatky převezeny do Francie. Označený hrob je jako pietní místo zachován. Rekonstrukce hlavního pomníku a chodníků se uskutečnila v roce 2011.

Slaný. Hroby legionářů

POHŘEBIŠTĚ LEGIONÁŘŮ z 1. světové války na IV. hřbitově ve Slaném. Postaveno bylo v roce 1932. Jednotlivých hrobů s legionářskými přilbami je zde 54 a na centrálním památníku je umístěno 49 schránek s urnami legionářů. Ti zde byli pohřbíváni až do sedmdesátých let 20. století. Rekonstrukce centrálního pomníku se uskutečnila v roce 2009.

Slaný. Hroby padlých hrdinů v I. světové válce

SLÁNSKÉ VÁLEČNÉ POHŘEBIŠTĚ z 1. světové války, III. hřbitov Hroby raněných vojáků zemřelých v místním lazaretu. Pohřbeno 125 vojáků jednotlivě i v hromadném hrobě. Částečně opraveno v roce 2005.

Slaný. Hrob rodiny Štechovy. V. Štech dramatik a spisovat. V. V. Štech významný kunsthistorik

HROB RODINY ŠTECHOVY na III. slánském hřbitově. Pohřben je zde Václav Štech (1859 – 1947), rodák z Kladna. Byl to český učitel, divadelní ředitel, spisovatel, dramatik a novinář. Věnoval se hlavně divadlu a ve Slaném, kde dlouhé roky žil, i spolkovým činnostem. Leží zde i jeho syn, čestný občan města a významný kunsthistorik, Václav Vilém Štech (1885 – 1974), český historik umění a profesor Akademie výtvarných umění v Praze.

Slaný. Hrob rodiny Wassermannových. Vynikající dílo architekta Antonína Wiehla

HROBKA RODINY WASSERMANNŮ na I. hřbitově ve Slaném. Vynikající dílo architekta Antonína Wiehla, autora Wiehlova domu ve Slaném. Dvojice – sarkofág a dětský náhrobek. Sarkofág později slavný architekt Wiehl uplatnil i na Slavíně na pražském Vyšehradě. Ministerstvo kultury projednává prohlášení náhrobku za kulturní památku.

Slaný. Hrob Edvarda hraběte BARCLAY DE TOLLY. Premier leutnant ruské císařské gardy. Jeho hrob je vzpomínkou na napoleonské války.

EDVARD HRABĚ BARCLAY DE TOLLY (1794 – 1813) je pohřben na I. slánském hřbitově. Premier leutnant ruské císařské gardy. Jeho hrob je vzpomínkou na napoleonské války a zároveň kulturní památkou.

Slaný. Hrob Karla Scheinpfluga - továrník a spisovatel. Otec herečky Olgy Scheinpflugové

HROB KARLA Scheinpfluga na III. hřbitově ve Slaném. Bývalý spisovatel, majitel továrny a otec herečky Olgy Scheinpflugové, manželky Karla Čapka. Herečka je pohřbena společně se svým manželem na pražském Vyšehradě.

Slaný. Hrobka Honoré de Liesera a Theodora Bolzana. Slánští továrníci.

HROBKA HONORE DE LIESERA (zarostlá vlevo) ve Slaném – zakladatel slavné přádelny v Ouvalově ulici. Po požáru v roce 1900 postavil novou fabriku ve Kvíčku, a to v roce 1903. Roku 1914 ji koupila společnost Ferdinand Přibyl a synové. Po znárodnění se továrna stala součástí národního podniku Benar. Nyní vlastní areál turecká společnost. Hrob Theodora Bolzana (1834 – 1884) (zarostlý vpravo v rohu). Významný průmyslník a původně společník de Liesera. Odkoupil část původní přádelny. Jednalo se o závod, který byl modernizován a rozšířen o dílnu na údržbu strojního zařízení. Záhy na to Bolzano získané prostory připojil k sousednímu podniku na výrobu železárenského zboží Tedesca a vznikla tak zcela nová společnost. Hlavním předmětem činnosti se stala výroba zařízení pro cukrovary, doly, parních strojů, drátěných lan a dalších komponentů tolik potřebných pro rozvoj industrializace. Haly se nacházely v místě pozdějšího spodního závodu ČKD a Servisu v Ouvalově ulici (nyní v demolici). Oba hroby špatně viditelné pod nánosem břečťanu se nacházejí na II. hřbitově.