Hluboká orba odhalila v místní části Slaného 
v Dolíně tajemství. Zemědělské stroje odkryly pod nánosem zeminy neznámý vstup do podzemí, tajnou chodbu či snad, podle některých, pozůstatek důlní činnosti nebo stopy po dávné těžbě opuky.

Kde se vzala uprostřed pole půldruhého metru široká díra hluboká více jak tři a půl metru, která připomíná spíše než jámu zazděnou klenutou chodbu?

Kladenský deník se rozhodl přijít záhadě na kloub a oslovil několik zasvěcených osob, které by mohly tajemství pomoci rozklíčovat. Podle pamětníků se podivné prostory pod zemí neobjevily ve vsi poprvé. Místní tvrdí, že měli možnost jakousi tajnou chodbu vidět už před časem, když se tu například budovaly kanalizace či vodovod.

Ať už se jedná o skutečnost nebo fantazii, někteří pamětníci se shodují, že má jít o prastarou tajnou chodbu vedoucí od místního kostela sv. Šimona a Judy ze 14. století, která spojuje Dolín s nedalekou osadou Ovčáry, kde se nachází kostel sv. Václava. Někteří starousedlíci dokonce tvrdí, že chodba měla mít vyústění až v nedalekém blahotickém zámečku. Přestože písemné prameny ani záznamy v archivech nebo Vlastivědném muzeu ve Slaném o existenci chodby nehovoří, Kladenský deník byl očitým svědkem, že se jakýsi prostor v podzemí skutečně nachází.

Proč o tajemné podzemní chodbě vedoucí z Dolína do Ovčár historikové nevědí, proč odborníci krčí rameny, je spíše otázkou pro badatele a záhadology.

Oslovená emeritní ředitelka slánského vlastivědného muzea Božena Franková, stejně jako slánský římskokatolický farář Pavel Táborský či Petr Vondráček, správce majetku z pražského arcibiskupství, existenci tajné chodby popírají. Seriózní podklady o ní zkrátka nejsou. Na druhé straně, pokud měla být utajená, asi nebylo záhodno o její existenci šířit příliš mnoho informací.

Lidé ale mají rádi záhady, a proto se i legenda o dolínské tajné chodbě dědí z otce na syna a nejméně dva senioři ve vsi nám potvrdili, že chodbu v zemi viděli a na mapce vyznačili odkud kam má vést.

Názor geologa

Na názor jsme se zeptali také geologa Josefa Slavíka, který má region a jeho podzemí v malíčku. Jako odborník se přiklání k variantě, že se jedná o pozůstatek po nějaké těžbě.

„Všude v okolí se dobývala kounovská uhelná sloj, ale v těchto místech nikoliv. Nejbližší důlní dílo neznámého stáří, Jáma Kateřina, se nachází v lokalitě U Rybníčku východně od Dolína," říká geolog. „Z fotografií, které jste pořídili, je patrné, že se v propadu žádné uhlí ani případné zbytky po důlní výdřevě nevyskytují. Není ale vyloučeno, že by se mohlo jednat o starou „selskou" dobývku na získávání opuky.

Opuka se dobývala podzemním způsobem z důvodu, že na povrchu byla většinou značně zvětralá a pro stavební účely tedy nevhodná. Směrem do hloubky byla opuka kvalitnější. Sedláci většinou v tomto případě v létě pracovali na polích, v zimě pak dobývali opuku. Podzemním způsobem proto, aby si nedevastovali svá políčka povrchovou těžbou tohoto stavebního kamene (samozřejmě pokud to bylo s ohledem na konfiguraci místního terénu vhodné)," dodává geolog Josef Slavík.

Rozluštění záhady kolem domnělé dolínské chodby by mohlo přinést i budování přeložky silnice I/16 z Velvar na Slaný. Výstavba začne už příští rok a zemní práce 
v lokalitě jistě odhalí mnoho netušeného.