Žateckému chmelu se daří historicky i v severní části Kladenska, kde se jeho pěstování věnují zemědělci na Bílichovsku a Zlonicku. Nejznámějšími pěstiteli chmele v těchto dvou lokalitách jsou Hugo Forster, který hospodaří na pozemcích někdejšího zemědělského družstva v Hořešovicích, a Karel Bradschettel ze sousedního Bílichova, spravující už po léta polnosti někdejšího Státního statku Zlonice.

Chmelnice u Hořešovic už sice oproti dobám dávno minulým, kdy se chmel pěstoval na 150 hektarech, prořídly, i současných 14 hektarů dá ale zemědělcům pořádně zabrat. Vyhlášené odrůdy Žatecký poloraný červeňák a Premiant jsou sice plodinami nenáročnými, ale bez ruční práce se jejich pěstování neobejde.

„Mám tu ustálenou skupinu brigádníků ze Slovenska, kteří mi pomáhají už roky. Aktuálně je hotové drátkování a finišujeme při prvním zavádění chmele,“ potvrzuje Hugo Forster, který chmel pěstuje už třicet let. Při zavádění se chmelová réva natáčí na zapíchaný drátek, zpravidla jsou obtáčeny dva až tři výhony, ostatní se u země odstraní.

Český chmel v Japonsku i ve Státech

Chmel ze Zlonicka stejně jako ten z Bílichovska míří většinou do zahraničí, do Japonska, USA a Německa.

A byť je chmel nazýván zeleným zlatem, pěstitelé se musí hodně snažit, aby jejich hospodaření mělo návratnost. „Pěstování chmele je běh na dlouhou trať. Ještě před dvěma lety jsem si říkal, jakou jsem podepsal báječnou smlouvu s obchodníkem, a dokonce jsem začal modernizovat a investovat do vybavení. Aktuálně je ale všechno jinak. Tehdy nikdo netušil, jaká nastane situace, ať už jde o zdražení plynu, nebo dalších vstupních surovin,“ vysvětluje Forster a připomíná, že smlouvy jsou uzavírány zpravidla na pět let, „jedná se o tom, že budoucí smlouvy už by měly na možné změny pamatovat, abychom byli schopni se na krizi lépe připravit.“

Před nedávnem investoval do nové chmelnice, česačky i sušárny chmele, a tak mu nezbývá, než věřit ve slušnou úrodu. Záleží ale i na počasí. „Teď jsem v situaci, kdy musím splácet úvěry, tak doufám, že se to po čase srovná," věří podnikatel.

Kromě chmele se Hugo Forster věnuje na 60 hektarech i pěstování dalších polních plodin, například řepky, hrachu a dalších. „Ani tyto výkupní ceny nejsou ideální. Letos jsme se dokonce dostali na ceny zhruba před deseti lety. Sklady jsou plné obilí z Ukrajiny,“ připomíná Forster.

Brigádníci se každý rok vracejí 

Ještě před šestnácti lety se přitom věnoval chovu dobytka. „Pro malochovy tehdy přestaly být dobré podmínky, takže jsme s mlékem skončili. Do velkochovu jsme jít nechtěli," vysvětluje zemědělec. „Nechci ale vypadat jako ten, který si jen stěžuje. Zkrátka jsem si tenhle obor vybral, zemědělství mě stále baví, protože mi to dává smysl," dodává.

Také na chmelnici Karla Bradschettela na Zlonicku jsou jarní práce v plném proudu. Podílí se na nich i ustálená parta bývalých i současných studentů slánského gymnázia, vysokoškoláci a brigádníci ze Slovenska. Co se týká studentů, ti se zapojují zejména pak při sklizni na česačkách. „Jsou to lidé, se kterými pracuji vesměs už roky a mohu se na ně spolehnout," říká pěstitel.