Čím více naivních důvěřivců odlapí, tím vyšší jsou jejich zisky. Na jeden takový marketingový trik se nechal nachytat manželský pár ze Zlonic. Doslova přes noc se z nich stali žebráci.

Manželé Miluše a Jiří Hejcmanovi jsou lidé pouze se základním vzděláním. V posledních letech měli smůly více než je zdrávo. Před dvěma lety vyhořeli. Náklady na opravu domku, v němž bydleli, dosáhly přibližně sedmdesáti tisíc korun. Obec a spoluobčané jim půjčili. Přes řadu potíží se jim vzniklý finanční závazek podařilo splatit.

Do dluhů se ale dostali znovu. Jen díky opětovné podpoře vedení Zlonic neskončili pod mostem a mají šanci se znovu doslova zvednout ze země. Radnice za ně znovu zaplatila přes 70 tisíc korun. Ty si ale musí odpracovat úklidem obce.

„Napálili nás. Vždycky jsme byli nemajetní, tak jsme se nechali jednou společností nalákat na zájezd, kde nás pěkně pohostili a vnutili nám deky z ovčí vlny, které mají údajně zázračné léčivé účinky. Že prý patříme k šesti vyvoleným, co je dostanou zadarmo. Něco nás nechali podepsat a když akce skončila, oznámili nám, že jednu deku musíme zaplatit. To dělalo asi dvacet tisíc korun,“ popsala začátek jejich problému Miluše Hejcmanová.
Kvůli tomu, že její muž byl v té době nezaměstnaný, měli sotva na to, aby přežili do dalšího měsíce. Na splácení dluhu pokaždé nezbylo. Za čas penále rychle vzrostlo a cílová částka se vyšplhala až na více než sedmdesát tisíc korun.

„Buďto bychom si museli sáhnout na život nebo se dát zavřít, ale bylo třeba jednat. Protože nám obec Zlonice pomohla už jednou, když jsme vyhořeli, a půjčili nám sedmdesát tisíc korun, zkusili jsme poprosit na úřadě. Jiné východisko nebylo,“ popsala spásnou myšlenku Miluše Hejcmanová.

Díky pochopení starosty a zastupitelů se pomoci dočkali i podruhé. „Jsou to naši občané a navíc poctiví lidé, i když trochu prostí. Je naprosto hanebné, že někdo dokáže cizopasit na důvěřivosti obyčejných lidí,“ řekl Kladenskému deníku starosta Zlonic Rudolf Čížek.

Zároveň potvrdil, že spolupráce manželů s úřadem je ukázková. „Při úklidu ulic nezapomene paní na jediný papírek a smetí. Jiří zase vzorně shrabává listí, seká trávu, natírá. Zkrátka, co je potřeba. Věřím, že dlužnou částku dokáží po třech tisících zanedlouho splatit,“ doplnil starosta.

Manželé, kteří bydlí v domku bratra Karla, se dokáží znovu radovat ze života.
„Nikdy už bych na žádný zájezd nejel. A všem takovým vykutálencům ještě vzkazuje: „Dejte si pozor, protože na každého jednou dojde.“