Škola rozdělila trasu cvičení pro první a druhý stupeň. Druháci až páťáci soutěžili v týmech, prvňáci si pak na závěr stanoviště prošli, aby byli připraveni pro příští rok.

Úkoly obnášely znalosti v poznávání dopravních značek, zdravovědy nebo orientace v přírodě.
Spolužačky ze 3.A Adéla a Kristýna přiznaly, že je nejvíce bavily právě  dopravní značky. „Pak jsme třeba určovaly, kdy můžeme přejít přes silnici, co uděláme, když upadneme a budeme mít v noze kamínky, ale i co si vzít s sebou, když hoří nebo jsou povodně," vyjmenovaly dívky.

Všichni účastníci museli také poznat důležitá telefonní čísla nebo pomocí buzoly zorientovat mapu. Další rozhodujícím kritériem soutěže byl čas, za který se zvládli vrátit zpět do cíle.

Starší žáci z druhého stupně měli úkoly trochu náročnější. Součástí byla i lanová překážka.
Učitelka Iva Nachtigalová popsala, na co byly úkoly hlavně zaměřeny: „Kromě základního ošetření a přivolání pomoci, by školáci měli umět improvizovat a vytvořit v přírodě nosítka. Důležitá je také orientace a dopravní výchova. Aby nechyběl sportovní prvek, doplnily jsme navíc disciplínu hod na cíl."
A které úkoly činily mládeži největší potíže? „Některým to nešlo s orientací mapy a improvizovanými nosítky. Tam taky bývá problém," prohlásila učitelka.