„Zcela zkreslené informace v médiích o jakémsi znárodňování studní zcela důrazně odmítáme. V tuto chvíli ještě nedokončený návrh novely tzv. vodního zákona, který připravuje Ministerstvo zemědělství ve spolupráci s Ministerstvem životního prostředí, v žádném případě s podobnými postupy a přístupy nepočítá,“ uvedlo Ministerstvo životního prostředí s tím, že možnost pokuty se, samozřejmě, váže na nedodržení nařízených opatření, mezi které patří například omezení využívání pitné vody zalévání, napouštění bazénů či mytí aut, naopak ale nepatří neposkytnutí vody ze soukromých zdrojů jiným subjektům.

Zajímavé je, jak velkou odezvu veřejnosti, tyto mylné informace měly. Jak by hleděly hlavy obcí Kladenska na tuto věc, kdyby nějaká novela zákona studny skutečně znárodnila?

„Dost dobře si takovou povinnost nedokáži představit. Naštěstí ministerstvo podle svých slov žádnou takovou zákonnou povinnost nepřipravuje, a tak je zbytečné se nad neexistujícím problémem pozastavovat," řekl Deníku kladenský primátor Milan Volf.

„S takovou novelou bych nesouhlasil. Nepovažuji za správné, aby stát zasahoval do nakládání se soukromým majetkem. To může být zneužito a z minulosti máme mnoho případů, kdy se tak stalo. Stát by měl zaměřit své úsilí do podpory zavádění úsporných opatření, zadržování a využívání dešťových vod,“ myslí si například starosta Slaného Martin Hrabánek.

Daniela Javorčeková, starostka Buštěhradu, si dle svých slov uvedení tohoto opatření do praxe vůbec neumí představit. To starostka Zákolan Lucie Wittlichová spíše upozorňuje druhou stranu mince. „Ve většině obcí byly a jsou veřejné studny - často zanedbané a nefunkční. V Zákolanech jich máme deset a postupně je opravujeme a uvádíme do provozu. Podle mého názory by obce měly spíše pečovat o vlastní zdroje vody, než spoléhat na soukromé studny. A nejedná se pouze o studny, ale i o prameny, hasičské nádrže, rybníčky a podobně. S takovým zněním novely bych souhlasila pouze v případě, že by se jednalo o opravdu krizovou situaci, kdy dojdou zdroje pitné vody z vodovodního řadu,“ dodala starostka.

Podle starostky Družce Zdeňka Kofenta by podobný zákon nebyl potřeba. „Pokud nastane kritická situace s dodávkami pitné vody, věřte mi, že soused sousedovi pomůže, i když to zákon nebude nařizovat. Navíc existuje rozvoz pitné vody v kontejnerech, to by měl zajistit provozovatel vodovodního řadu, případně obec. Kdo by zaručil, že voda ve studni je pitná? Vlastník studny, kterému za to, že rozdával nepitnou vodu, budou hrozit další sankce?“ ptá se Kofent.

Tak nebo tak, vlastnit studnu se v dnešní době s nadsázkou rovná výhře v loterii. Její zřízení totiž stojí nemalé finanční prostředky, dalším obtíží je pak poměrně složitá administrativa. Na Kladensku nabízí ražení studny například Josef Verbík ze Lhoty. Jeho zákazníky vyjde každý metr, v případě vrtu o průměru 152 milimetrů, včetně pažení na 1452 korun. U vrtu širokého 245 milimetrů pak 2662 korun.

Jsou tací, kteří si chtějí u domu vykopat studnu vlastníma rukama. Je to ale v jistém ohledu velmi nebezpečné, jakmile se dostanete do určité hloubky, nacházejí se tam nebezpečné plyny. To se stalo zhruba před patnácti lety osudným podnikateli z Kladna. Kopal si studnu na pozemku v Bílichově. Aniž by tušil, že už ve studni dýchá nebezpečný oxid uhelnatý, který nemá žádný zápach, pracoval dál. Upadl následně do bezvědomí a zemřel. Přivolaný lékař konstatoval už jen smrt.