Bylo o čem diskutovat, padalo nesčetně zvídavých otázek na majitele. Fotoaparáty, kamery i telefony se plnily záběry. Závodníci byli nedočkaví, když se blížila třináctá hodina a start závodu do vrchu směr Olšany.

„Navázali jsme na tradici z roku 1924, kdy tento závod pořádala firma Vilém Michl Orion Slaný – nejstarší továrna motocyklů a velocipédů v České republice. Závod jsme obnovili v roce 1989. Za těch pětadvacet let se ho zúčastnili tři tisíce jezdců. Jen pro zajímavost, musel jsem vyběhat na dvě stě sedmdesát povolení," řekl hlavní pořadatel Václav Bečvář.

Za snahu udržet akci v takové kvalitě si vysloužil potlesk a od těch nejbližších byl obdarovaný dortem, na němž nechyběla pětadvacítka.

Divákům nemohly uniknout dva nejstarší stroje. Prvním byl motocykl Resler Jaurnig z roku 1904. Druhým nejstarším exponátem byl automobil Ford z roku 1924 Václava Dyttrycha, dovezený před několika lety z Detroitu.

„V Knovízi jsem popatnácté. Poprvé jsem jel na motocyklu Stadion, pak na Jawě speciál. Ford devadesát let starý je v původním stavu, jediný v republice. Opravil jsem jen motor a sedačky. Taková perlička – desetikilometrový kopec z Řevnic do Mníšku pod Brdy jsem jel hodinu. Je to třílitr, má 22 koní a spotřebu dvacet litrů benzinu," uvedl sběratel veteránů Václav Dyttrych.

Jediný, kdo se zúčastnil všech pětadvaceti ročníků závodu do vrchu, je Vladimír Wagner. „Tentokrát jsem přijel na třírychlostní čézetě s obsahem 98 kubických centimetrů. Je z roku 1938. Celkem mám čtrnáct motoveteránů, ale tahle je nejlehčí. Vždyť mi je sedmdesát tři let," netajil se s věkem Vladimír Wagner.
Nadešla chvíle startu. Diváci olemovali trať a čekalo se na první mávnutí startéra, aby se stroje od těch nejslabších kubatur až po závodní speciály vydaly do kopce.

Rekordní počet startujících letos překonám nebyl. Sto třiatřicet závodníků jelo trať dvakrát. Autor: Břetislav Kostka

Jména vítězů jednotlivých kategorií najdete v pondělním tištěném vydání Kladenského deníku.