Mladý pár prasat visajánských odchovává nyní dvě mláďata. Pohlaví zatím pracovníci zahrady neznají, ale obě mláďata bez problémů prospívají a rodiče o ně příkladně pečují. Novinářům to sdělila mluvčí zoo Šárka Nováková.

Prasata visajánská najdou návštěvníci v blízkosti expozice Na statku. „Podobně jako mláďata jiných druhů prasat mají i tato ochranné zbarvení v podobě kontrastního pruhování srsti, které časem zmizí. Prase visajánské patří ve své domovině k druhům, kterým hrozí v důsledku lidské činnosti úplné vyhubení,“ uvedla Nováková.

Tahle prasátka na talíř nepatří

Připomněla, že v Červeném seznamu je prase visajánské zařazeno do kategorie kriticky ohrožený, což je poslední kategorie před vyhubením v přírodě. „Chov v zoologických zahradách tak sehrává klíčovou roli při záchraně druhu, protože tato prasata mají jen malý krůček k tomu, aby v budoucnu vymizela z přírody úplně,“ řekla Nováková.

Vnitrobloky mezi ulicemi Aloise Gavlase, Václava Košere a Jaroslava Misky v městské části Dubina, Červenec 2021 v Ostravě.
Atrakce sídliště. V Ostravě hnízdí kalousi, lidé kvůli ním i nespí

Prasata ve volné přírodě přežívají jen na filipínských ostrovech Negros a Panay. Jejich přirozeným prostředím jsou deštné lesy, které však rychle mizí kvůli přeměně krajiny zejména na zemědělskou půdu. Kromě ztráty prostředí jsou pro ně největší hrozbou nadměrný lov a křížení s jinými druhy prasat. V jídelníčku prasete visajánského převládají hlízy, kořínky, nejrůznější plody, ale také drobní bezobratlí živočichové.

Potravu hledá přerýváním půdy svým dlouhým a na pachy citlivým rypákem. „Kypřením půdy a následným rozséváním semen v trusu společně s výživným hnojivem si vysloužil označení pralesní zahradník, čímž plní ve své domovině významnou ekologickou úlohu při obnově lesa,“ doplnila Nováková.

Ostravská zoologická zahrada se už přitom v dubnu těšila už z jiných selátek, když na svět přišly tři samičky a jeden sameček prasete domácího – plemene mangalica.